NEODKLÁDEJTE řešení Vašeho DĚDICTVÍ za ŽIVOTA na dobu až bude pozdě a CELÁ rozhádaná rodina se z důvodu Vašeho NEŘEŠENÍ této situace do KONCE života ani NEPOZDRAVÍ. Pokud POTENCIÁLNÍ dědici jen ČEKAJÍ až tady NEBUDETE a Vy jim NIC nechcete z Vašeho majetku ZANECHAT, odkažte ČÁST nebo CELÝ Váš majetek POTŘEBNÝM na charitativní ÚČELY dle Vašeho výběru. KONTAKTUJTE nás ZDARMA pro zodpovězení Vašich OTÁZEK a možnosti NÁVRHU REALIZACE ON-LINE. Pro rychlé ODPOVĚDI použijte CHAT v pravo dole. ZEPTEJTE se ještě dnes ZDARMA.

Novinky

Děti mají vždy právo na část z hodnoty dědictví. Vydědit je není snadné
Děti mají vždy právo na část z hodnoty dědictví. Vydědit je není snadné

Způsob řešení dědictví je nedílnou součástí právní ochrany majetku a péče o majetek obecně. Pokud zůstavitel nezanechá závěť, bude totiž jeho pozůstalost rozdělena podle zákona. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, děti – a případně i jejich potomci – jsou tzv. nepominutelnými dědici. Mají tak zákonem stanovený minimální podíl na dědictví. Nárok na něj ztratí jen v případě vydědění, které ale lze ve skutečnosti realizovat poměrně obtížně.

„Při sepisování závěti nebo jiných pořízení pro případ smrti s cílem dobře právně ochránit svůj majetek je třeba na nepominutelné dědice pamatovat. Děti musí vždy dostat zákonem stanovený minimální díl, který u nezletilých potomků činí tři čtvrtiny a u zletilých vždy jednu čtvrtinu jejich zákonného dědického podílu. Nelze to ani v závěti jinak omezit nějakými podmínkami nebo pouze uvedením vůle zůstavitele,“ uvádí advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. „Zákon je v tomto případě velmi přísný a vydědění je v praxi obtížně realizovatelné,“ dodává.

K vydědění může teoreticky dojít jen v případě zákonem stanovených důvodů:

 

· potomek neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,

· potomek neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem,

· potomek byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo spáchal úmyslný trestný čin proti zůstaviteli (rodiči), jeho předku, potomku nebo manželu,

· potomek spáchal zavrženíhodný čin proti zůstavitelově poslední vůli (zůstavitele k ní donutil, lstivě svedl, překazil ji, zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil), ledaže mu to zůstavitel výslovně prominul,

· potomek vede trvale nezřízený život,

· potomek je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl.

V praxi však přichází v úvahu jen velmi omezené množství z nich.

Mezi nepominutelné dědice patří vlastní děti, případně jejich potomci, tedy vnuci či pravnuci zůstavitele. Spadají sem i děti osvojené nebo dosud nenarozené. „Zajímavé je, že pokud dojde k platnému vydědění, tak na místo tohoto dědice mohou nastoupit jeho potomci. Ale ani ti nebudou dědit, pokud v době smrti zůstavitele ještě vyděděný potomek žije. To se však netýká případu marnotratného dědice, kde podmínkou vydědění je, že povinný díl dostanou jeho děti, popř. jejich potomci,“ vysvětluje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

To, zda vydědění bylo možné, se posuzuje podle stavu ke dni smrti zůstavitele. Pokud v rámci řízení o pozůstalosti dojde ke sporu o vydědění některého z dědiců, může se dotyčná osoba bránit u soudu.

Povinný díl, na který mají nepominutelní dědici nárok, přitom není představován podílem na pozůstalosti, nýbrž jen a pouze peněžní částkou rovnající se hodnotě tohoto povinného dílu. „Pokud tedy nepominutelný dědic nebude uveden v závěti, ale nebudou splněny podmínky k jeho vydědění, bude mít nárok na povinný díl. Nemůže však požadovat žádné věci z pozůstalosti, ostatní dědicové jej mohou pouze vyplatit,“ upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

Nenechte svůj majetek propadnout státu. Dobročinnou závěť od notáře můžete mít nyní skoro zadarmo
Nenechte svůj majetek propadnout státu. Dobročinnou závěť od notáře můžete mít nyní skoro zadarmo
Nemáte nikoho, kdo by po vás dědil, a začínáte myslet na věci příští? Nedovolte, aby váš majetek propadl státu, raději ho odkažte pro dobročinnost.

Trápí vás, že nemáte dědice, a přemýšlíte, co se jednou, po vaší smrti, stane s vaším majetkem? V případě, že lidé zemřou bez dědiců a nesepíšou závěť, nebo jejich dědicové pozůstalost odmítnou, připadne majetek po zemřelém jako tzv. odúmrť. Stát takto získává lecjaký majetek a někdy i velmi hodnotný. 

V roce 2022 řešil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových podle své výroční zprávy 1480 případů takzvaných odúmrtí, kdy dohromady šlo o majetek v hodnotě více než 263 000 000 Kč. A to není malá částka. Proč ji neponechat státu, který mnohdy není dobrým hospodářem, ale raději pomoct nějaké charitativní organizaci?

V polovině září začala akce Měsíc dobročinné závěti, která potrvá až do 13. října 2023. Lidé, kteří odkážou v závěti sepsané u notáře svůj majetek nebo jeho část na dobročinné účely, dostanou částečně zpět notářský poplatek, který musejí uhradit notáři za sepsání závěti. Proplatí jim ho koalice „Za snadné dárcovství“, která – za finančního přispění Nadace Via – akci vyhlašuje.

Na budoucí dobročinnost by mohli myslet například lidé, kteří nemají zákonného a zatím ani závětního dědice.

Po dvou letech se opět změnily notářské poplatky. Od 1. ledna 2023 zaplatíte zase více.
 Zvýšení dědických poplatků a jiná zvýšení v oblasti dalších notářských poplatků přináší vyhláška č. 460/2022 Sb., kterou se s účinností od 1. ledna 2023 mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti. Obecně se jí říká notářský tarif.

 Notářské poplatky za vyřízení dědictví se přitom zvyšovaly poměrně nedávno, před dvěma lety, 1. ledna 2021.

Odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty jsou v řízení o pozůstalosti, tedy v dědickém řízení, povinni notáři zaplatit zejména:

  • jediný dědic, který nabývá dědictví, jež není předlužené,
  • více dědiců, kteří nabývají dědictví, jež není předlužené, a to podle poměru svých dědických podílů nebo podle poměru majetku nabytého při rozdělení pozůstalosti, nebo také stát. Nedědí-li totiž žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, ani ze závěti, připadá dědictví státu.
Žádný nebo nepatrný majetek? Zůstává poplatek 1000 Kč

 Odměna notáře, který byl soudem pověřen, aby jako soudní komisař vyřídil dědické řízení, za jeho úkony provedené v řízení o pozůstalosti, které bylo zastaveno, zůstává ve výši 1000 Kč. Dědické řízení se zastavuje, nezanechal-li zůstavitel, tedy ten, kdo zemřel a po němž se má nebo mohlo by se dědit, žádný majetek patřící do pozůstalosti.Dále je to v situaci, zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty a nenabývají jej jiné osoby. Pak soud vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví.

Zvyšují se poplatky za vyřízení hodnotnějších pozůstalostí

 Pokud notář jako soudní komisař vyřizuje dědictví, odvíjí se jeho odměna od hodnoty aktiv pozůstalosti. Jestliže notář jako soudní komisař vyřizuje dědictví, neznamená to, že řeší soudní spor mezi dědici, pokud se třeba někdo domáhá zneplatnění závěti nebo listiny o vydědění, to vůbec ne.V takovém případě účastníci řízení platí svému právnímu zástupci, advokátovi nebo notáři, podle pravidel advokátního tarifu. Notář jako soudní komisař v jednoduchých případech v podstatě jen prověří, zda existuje závěť, nebo ne, a pozve k jednání dědice. A potom podle poslední vůle zůstavitele nebo podle pravidel zákona či obojího potvrdí nabytí dědictví dědicům.Když bych chtěl hodně zjednodušit a až ponížit notářskou práci, mohl bych říci, že notář vlastně jen dědicům vystaví papír potvrzující nabytí dědictví.

 V případě, že dojde ke sporu o dědictví, notář spor neřeší, nýbrž ten z účastníků dědického řízení, jehož právo na dědictví se jeví tzv. nejslabší, je odkázán na to, aby své právo uplatnil u soudu žalobou. Tedy aby zažaloval jiné účastníky řízení a vedl s nimi spor. A teprve pak, podá-li onen účastník řízení žalobu k soudu do dvou měsíců, soud řeší spor o dědictví tak, jako řeší jiné spory.

 Odměnu notáři za projednání dědictví hradí dědici, jak už jsme uvedli, a to podle poměru svých dědických podílů nebo podle poměru majetku nabytého při rozdělení pozůstalosti.

Odměna notáře za projednání dědictví se určí podle hodnoty dědictví a činí:

  • z prvních 500 000 Kč jeho hodnoty: 2,0 %,
  • z přebývající částky až do 1 000 000 Kč: 0,9 %,
  • z přebývající částky až do 3 000 000 Kč: 0,5 %,
  • z přebývající částky až do 20 000 000 Kč: 0,1 %,
  • přičemž nejnižší odměna činí aspoň 2000 Kč.

Příklad: Jestliže tedy jde o dědictví v hodnotě např. 10 000 000 Kč, odměna se spočítá jako:

  • 2 % z 500 000 Kč + 0,9 % z dalších 500 000 Kč + 0,5 % z 2 000 000 Kč a 0,1 % z 7000 000 Kč, 
  • což činí 10 000 Kč + 4500 Kč + 10 000 Kč + 7000 Kč = 31 500 Kč.
  • K tomu je ale třeba připočítat DPH, takže z dědictví si ukrojí nejen notář, ale i stát, a to 6615 Kč.
  • Celkově se za vyřízení dědictví v hodnotě 10 000 000 Kč platí 38 115 Kč.

 Z částky nad 20 000 000 Kč už se odměna notáři neplatí. To se však právě mění od 1. ledna 2023, nově se bude platit 0,1 % z přebývající částky hodnoty dědictví až do 30 000 000 Kč (a ne jen do 20 000 000 Kč jako dosud) a nadto se zavádí nové pásmo hodnoty dědictví, a to až do 100 000 000 Kč, z něhož se platí 0,05 %. Dědická řízení započatá před 1. lednem 2023 budou dokončena ještě za původní ceny.

Za veřejné otevření a čtení závěti se připlácí 500 Kč

 Odměna za zjištění stavu a obsahu listiny o pořízení pro případ smrti, o prohlášení o vydědění, o smlouvě o zřeknutí se dědického práva nebo o zrušení těchto právních jednání, o povolání vykonavatele závěti, o povolání správce pozůstalosti, nebo o jiných právních jednáních, která mají význam pro nabytí pozůstalosti, je už obsažena v uvedené odměně notáře jako soudního komisaře za vyřízení dědictví. Extra se tedy neplatí.

Ovšem provádí-li notář zjištění stavu a obsahu listiny veřejně, náleží za takové zjištění notáři, který je soudním komisařem, navíc odměna ve výši 500 Kč. Tato cena se nezvyšuje.

O pětistovku více za soupis pozůstalosti

 Je-li nařízen soupis pozůstalosti, náleží notáři také (vedle výše uvedené odměny) odměna za provedení soupisu nebo jeho části prováděného na místě samém, která činí nově 1500 Kč (dosud 1000 Kč) za každou započatou hodinu po dobu, po kterou se soupis na místě samém prováděl.

Musíte nahradit DPH a hotové výdaje notáře

 Kromě své odměny a náhrady DPH má notář nárok na náhradu hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním svých úkonů. Nově má notář v souvislosti s prováděním úkonů nárok na paušální náhradu nákladů vynaložených na úhradu telekomunikačních služeb, opisy a fotokopie ve výši 300 Kč a nárok na náhradu jiných hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s prováděním úkonů.

 Jinými hotovými výdaji jsou zejména soudní a jiné poplatky, poštovné, cestovní výdaje, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady a náhrady nákladů na vložení či získání dat z centrálních informačních systémů. Není-li řízení zastaveno, bude dále nově notáři vedle uvedené náhrady hotových výdajů náležet také paušální náhrada nákladů spojených s prováděním úkonů po skončení řízení o pozůstalosti ve výši 300 Kč, které mu rovněž zaplatíte.

Když na dědice teprve myslíte a chcete závěť nebo vydědění u notáře

 Nezvyšují se jen poplatky za vyřízení dědictví, ale i za sepsání některých úkonů v oblasti dědického práva. Za sepsání notářského zápisu o závěti, dovětku, povolání správce pozůstalosti nebo o prohlášení o vydědění se dosud platilo 1500 Kč, nově to budou 2000 Kč. K tomu se ale ještě platí 500 Kč za vydání notářského zápisu o závěti či dovětku. Cena ze sepsání odvolání těchto právních jednání, pokud si svou vůli rozmyslíte, zůstává na hodnotě 500 Kč.

Stránka 1 z 1 - 4 položek celkem